Každý má na výběr, jak nahlížet na život

Máme pouze dva základní směry, kterými se můžeme dívat na svůj život. Buď budeme vyhledávat a oceňovat to dobré, anebo se budeme zaměřovat na to špatné a máchat se v tom. A každý z těch dvou směrů je v jistém smyslu úlevný a také těžký. Jak to myslím?

Když půjdu za tím dobrým, má volba bude těžká v tom, že tomu budu muset obětovat své pohodlí. Budu muset soustavně pracovat a opakovaně se snažit. Úlevná odměna mě čeká v podobě dobrého pocitu z dobře odvedené práce, z užitečnosti a smysluplnosti mého konání.

Když naopak nebudu dělat vůbec nic, nevyvinu žádné úsilí ani nejmenší aktivitu, začnu stagnovat a tento přístup mě přirozeně povede k úpadku, k tomu špatnému. Úlevné je na tom jen to, že stačí rezignovat, o další průběh se spravedlivý zákon přitažlivosti postará sám. Dostanu nulovou energii zpět. To už je ta těžká stránka věci – budu si muset nenaplněný život doslova odtrpět.

Všichni jsme hrdinové

Ať už jdeme tam, či onam, ráda bych zdůraznila, že zasloužíme obdiv, soucit a lásku v každém případě. No ani jeden směr není jednoduchý a není zadarmo. Na tomto světě je jedinou jistotou nejistota, změna, a my této skutečnosti musíme v každém okamžiku čelit. Není jednoduché někoho (i sama sebe) jen tak přeorientovat na dobrý směr k lepšímu životu. Není možné vysvětlit výhody a namotivovat zvenčí.

Někdy je nutné si odžít špatné období, než uzraje správný čas. Proč se tím vším tedy zabývám??? Protože si myslím, že je nutné a žádoucí, aby tato pravda žila v povědomí každého člověka! Aby každý přesně věděl, jak princip života funguje, a aby tu pravdu v sobě rychleji našel, až nastane čas pro růst toho, co se kdysi dávno ve špatných časech zaselo a pouze čekalo na vhodné podmínky k životu.

Každá pořádná změna začíná vevnitř, v hloubi srdce, jediným rozhodnutím.

Od špatného k dobrému

Vím, že to všechno již znáte… je třeba jít za tím, co chci, a nepolevit, dokud toho nedosáhnu. Přeji si, abyste opravdu porozuměli podstatě. Vzpomeňte například, když jste se učili zavazovat si tkaničky. Teorie nepomáhala, praxe značně pokulhávala, výsledek se nedostavoval a hlavně to trvalo věčnost. Ale světe div se, pravděpodobně všichni lidé s fyzickými možnostmi zavázat si boty, to dnes umí. Jak to? V době, kdy jste se na výsledek teprve připravovali, vás ani nenapadlo pochybovat o tom, jestli to jde. Všichni kolem chodili se zavázanýma botama a vy jste tak nabyli přesvědčení, že je jen otázkou času, než to budete umět taky. A to je ono! Všechno, co potřebujete je čas a procvičování. Jak by to tehdy asi vypadalo, kdyby vám řekli, že zavázat boty si zvládlo jen tři procenta opravdových dříčů? Kolik dětí by to předčasně vzdalo.

Vytvářet si k sobě lepší vztah je třeba trénovat a opakovat, zaměřovat se na lepší a pozitivnější myšlenky je třeba se učit a upevňovat se v tom, stejně tak vyhledávat správné lidi, jíst vhodné jídlo, starat se s láskou a péčí o své tělo.

Rozhodnutí, že je možné žít lépe, se musí narodit uvnitř vás, vy musíte uvěřit, že je to možné. Pak už jenom jdete.