Je možné vyléčit to, co uvnitř bolí?

Drazí přátelé, dnes se s vámi podělím o zásadní přelom v mém životě. Pracovala jsem na něm intenzivně čtyři roky a od prvního pocitu, kdy jsem si uvědomila (někdy v dětství), že „něco“ není úplně v pořádku, uplynulo několik desítek let. O co jde? O nic většího, než o pocit, že:

„Nemůžu mít to, co chci“.

Můžete si třeba říkat, že to je normální a i dokonce žádoucí, nemít to, co chci (vždycky, pořád). Když se ale tento pocit zaryje někde hluboko do vás, pak to, co opravdu chcete, nebudete mít vůbec nikdy. A to vás pronásleduje celý život, ve všem, co máte, co děláte, co prožíváte. Prostě přestanete věřit tomu, že to, co chcete, mít můžete.

Máte možná spoustu krásných věcí, prožíváte i hodně krásných zážitků, jste obklopeni fajn lidmi, ale to, po čem opravdu toužíte, chybí.

Víra, že je to možné

No ano, tady je ten kámen úrazu. Jak si vytvořit víru tam, kde ji vůbec nemám. Na to není jednoduchá odpověď a když tak nad tím uvažuji, vlastně ani přesně nevím, jak jsem to nakonec udělala. Vím jen, že mi to pak přišlo táák jednoduché.

Taky jsem si uvědomila, že to nebyla čistě moje práce. Nebylo to tak, že bych se vlastní prací dostala do cíle. Bylo to tak, že mi to bylo umožněno pocítit něčím mnohem větším, než jsem já. Ta síla nebyla „moje“. Zároveň ale, bez toho, že jsem se snažila, hledala, zkoumala, toužila po tom, by to taky nebylo možné. Je to jasné?

Základ je objevit problém

Možná si myslíte, že je to snadné, že přesně víte, co je váš problém. Někdy je to však jen mlhavý náznak skupiny podobných příznaků (podobných dílčích problémů, které mají NĚCO společného) a vašim cílem je, problém si jasně zkonkretizovat. Předchází tomu mnoho bolesti, trápení, slz a uvědomování si, spojování si všeho dohromady. Proč to nejde tak snadno? Protože to bolí. Část vás se tomu objevování zdroje bolesti brání. Je to zřejmě nějaký mechanismus sebeobrany. Když vytrváte, dosáhnete toho, co chcete, ale úplně „zadarmo“ to nebude. Je třeba počítat i s tím, že než dojdete do ráje, možná budete muset projít i peklo a očistec.

Zkrátka musíte se podívat pravdě do očí a připustit si, v jaké situaci se právě nacházíte, takzvaně prozřít. Teprve pak se můžete pohnout z místa.

…Dejme tomu, že už tam jste. Co teď s tím?

Prožijte si to, co chcete

Plně si uvědomuji, jak obtížné to je, věřte mi. Taky jsem nahoře psala, že mi to trvalo čtyři roky. V mém případě například bylo nutné vyrobit si představu, že:

„Můžu mít to, co chci“ nebo dokonce až dost troufalé „můžu mít, cokoli chci“.

Nemá vůbec smysl popisovat, jak jsem si tu představu vytvořila. To není to podstatné. Podstatné pro vás je vědět, že nebudete-li mít zažitou uspokojivou představu vašich přání ve své mysli, nikdy neuvidíte v reálném životě kýžený výsledek, i kdyby se celý svět stavěl kvůli vám na hlavu. Není to tedy o nikom zvenčí, je to jen a jen o vás. O tom, co si nosíte uvnitř sebe.

Znovu umět věřit

Jakmile si tu pro vás uspokojivou představu prožijete, ihned poznáte, že je to ono. Všechno ve vás se začne uvolňovat a povolovat. Toto je proces samoléčení. Teď jste v něm. Léčí se vaše mysl, energetické tělo?, fyzické tělo? …asi všechno dohromady.

A víte, co je na tom nejlepší? V tuto chvíli jste naprosto spokojení (máte to, co jste tak dlouho potřebovali) a dokonce je vám úplně jedno, jestli to někdy v budoucnu reálně prožijete. Proč? Protože už máte víru, že to jde. Už máte možnost a šanci a naději.

Tady poznáte, že Víra Tvá Tě uzdraví v sobě obsahuje úplně vše.