Jaký život žijete?

Znáte ten pocit vlastního nedostatku, možností vylepšení a neustálého snažení se? Copak teď už nemáte vše, co potřebujete? Něco vám pořád schází? Nemáte dost schopností, znalostí, nemáte dost štěstí nebo krásy nebo odvahy nebo kvalit nebo…

Stále je co vylepšovat, to ano. To je v zásadě správný přístup, pokud vylepšujete z původního pocitu, že vše je naprosto v pořádku už teď (a další růst si užíváte jen tak z principu a z vlastní radosti vývoje). V opačném případě asi tušíte, že do svého vysněného cíle nikdy nedojdete. Proč? Podívejte se zpět na vaše nastavení, na to, co si myslíte o sobě a o svém životě. Na ty chyby a závady. Jak byste mohli s touto energií získat úspěch, něco, co je vaším pravým opakem? Opět neúprosný zákon přitažlivosti. Jakou energii vysílám, takovou dostávám zpátky.

Mysleli to s vámi, kdysi dobře, když vám říkali, že se musíte víc bránit, víc učit, víc sportovat, víc si polepšit prospěch tu a onde, víc zabojovat, víc se překonat, víc myslet na ostatní a jejich potřeby, víc se starat o své věci… Otázka je, jaký dojem to ve vás ve finále zanechalo. Posílilo to pocit, že jste jedineční a úžasní a že je radostí sdílet s vámi život? Nebo jste nabyli dojmu, že nejste úplně ok a že je toho ještě hodně co dělat, než budete dostatečně přijatelní a schopní.

Život jako neúprosný učitel

Počáteční nadšení ze života máme všichni. Pak se začíná u každého různou rychlostí vytrácet. Zjistíme, že si nemůžeme dovolit vše. Nemůžeme vždy dělat, co se nám líbí. A opět je to jen o našem postoji, jak na tuto situaci zareagujeme. Je to jen naše volba! Prožili jste rozčarování a zatrpklost nebo hladké přijetí a souznění se situací, jaká tenkrát byla? Jestli jste neprožili přijetí kdysi, budete si ho muset prožít teď, jinak se nepohnete nikam dál, věřte mi. Všechny pocity ve vás stále žijí, i když je dnes už ani nevnímáte. Jsou vaší přirozenou součástí. Proto se říká, že uvědoměním si svých pocitů a jejich přenastavením můžete změnit celý svůj život. Je to skutečně tak.

Život opravdu není tak krutý, pokud mu sami tuto úlohu nepřisoudíte. Vím, že se o zodpovědnosti za svůj život všude píše. Dokud informace jen čtete, nezmění se mnoho. Jakmile tento poznatek na vlastní kůži prožijete, pochopíte, co tím chci říct. Uznejte fakt, že my lidé si vše způsobujeme sami. Život k nám není krutý a nespravedlivý. Chce, abychom převzali zodpovědnost i za to, co se nám nelíbí. Učí nás, že nespokojenost a nářky nám nepomohou. A bude nás učit tak dlouho, dokud neporozumíme.

Opusťte svou přísnost

Cítíte všechny ty nároky, které jste na sebe kladli? Cítíte tu tíhu? Mějte se sebou trošku soucit. Projevte si pochopení a náklonnost. Odpusťte si, co jste si tímto postojem provedli. Dovolte si i něco nedokázat, neudělat, nezvládnout. Kdo vám řekl, že všechna ta vaše očekávání musíte splnit?

V tom spočívá to kouzlo. Teprve, když si zažijete, že nic nemusíte, pak teprve můžete. Můžete začít dělat, co chcete, jenom proto, že chcete. Nikdo vás na konci cesty nebude soudit, jestli jste svůj vymezený čas zvládli na výbornou. Jestli jste stihli zařídit, co bylo třeba, a odfajfkli všechny položky na seznamu nutných činností v oblasti „dokázat“ a „dosáhnout“. Dovolte si prostě užívat si všeho, co je vám přístupné. O tom to je. O radosti. O životě. O vývoji. Nic víc.