Ve vzduchu je láska
Přesně jako v tom již archaickém kousku od Johna Paula Younga, kde zpívá:
„Ve vzduchu je láska
Kdekoliv se rozhlédnu
Ve vzduchu je láska
Každý pohled a každý zvuk
A já nevím, jestli jsem se nezbláznil
Nevím, jestli jsem zmoudřel
Ale je to něco, v co musím uvěřit“
Myslím, že je dnes mnoho lidí, kteří se postupně předělávají na Lásku. A ostatní (ti „normální“, kteří láskou nežijí, tzn. nezabývají se „blbostma“ je mají i za blázny).
Téměř všichni jsou dojati příběhy, kde pravda a láska vždy zvítězí. Přitom zlo je tak velké. Zcela nečekaně, stačí malá rozsvícená pochodeň, jedno silné a otevřené srdce, a vše může být nakonec jinak. Jako malinký Frodo, který dokázal odolávat Sauronovi. Jako Světlá strana Síly rytířů Jedi. Dosaďte si, co chcete. Zdá se, že pohádky si můžeme dovolit všichni. Realitu, myšleno pohádkovou, už ne.
Někdy se už malé děti upozorňují na to, že svět je zlý. Nemohou přece jen tak lidem věřit. Doba se změnila. Svět je zkažený a špatný. Nevím, jak vám, ale mně se tato představa moc nelíbí.
Dokud jsem tou představou žila, tak to tak i bylo. Když jsem začala doufat a později věřit, že to může být lepší… hádejte co, tak to tak i bylo.
Vy jste tvůrcem i pozorovatelem vašeho světa
Vy určujete, jaký váš svět bude. Existuje-li na zemi přes sedm miliard lidí, existuje tím i přes sedm miliard vesmírů. Každý prožívá úplně jiný život. Nemůžete nic posuzovat jen podle sebe. Váš soused může věci vidět svým vlastním pohledem a žít zcela jinak, a přitom může mít stejné podmínky k životu. Můžete přehodnotit vaši představu o dobru a zlu ve světě. Stejně beztak nebyla původně vaše, tak proč jí věříte.
Dobro a zlo tady bude vždy. Láska a strach tady bude vždy. Vy si jen vyberte, co chcete vidět, čemu chcete věřit. Co cítíte ve vzduchu?