Tady a teď

Mnoho z nás ví, že přítomný okamžik je jediným místem, kde se vše odehrává. Nemá smysl se přespříliš zabývat minulostí nebo budoucností, jediný okamžik, kdy s obojím můžeme jedině něco udělat, je TEĎ.

Vím, že to pro Tebe není nic nového… ale ruku na srdce, porozuměl/a jsi tomu důkladně a žiješ podle toho každou vteřinou svého života?

Současnost je výslednicí sil minulosti

Pokud bychom se do morku kostí nechali prostoupit tímto vědomím a přijali ho do života, neměli bychom trápení s tím, co prožíváme.

Svět je proměnlivý a nestálý, je plný změn, a ještě k tomu jedna změna ovlivňuje druhou. Je to zákon příčiny a následku. Nemají v tom prsty náhoda, ani osud. To by totiž zavánělo nespravedlností světa. Ten je ale spravedlivý až moc, a my sklízíme přesně to, co jsme zaseli. Je to naše karma. Karma, která se také neustále mění podle toho, jak žijeme. Není to nic předem daného. Karma může být zatížena špatnými skutky a může být taky úplně očištěna.

Karmu si můžu ztěžovat i pocitem viny, sebetrestáním. Buďme k sobě laskaví a trpěliví. Očistěme, co je třeba očistit, a přijímejme to přesně tak, jak to je. Třeba jsme si svou karmu nastřádali za všechny své minulé životy. Třeba ještě dlouhý čas budeme sklízet plody, které nám nechutnají nejlépe. Víme ale, že jsme součástí procesu, který má svůj smysl.

To považuji za pochopení základní pravdy. Pravda je to, z čeho vychází vše, co může být stvořeno.

Pravda je nepohyb (základna, jistota).

Tvoření je pohyb.

Já myslím, že smyslem života je pochopit pravdu, a tvořit to, co je prospěšné. Prospěšné všem, protože vše je spojeno. Skloubit pohyb a nepohyb v jedno.

Budoucnost tvořím v současnosti

A tady se nám spouští pomyslné stopky. Teď máme moc tvořit to, co jednou bude.

Pokud poznáme propojenost všeho se vším, můžeme spatřit celý vesmír v zrnku písku.

Když jsme už něco poznali, nepomůžeme nikomu, když se budeme rozčilovat nad tím, jak si lidé v nevědomosti ubližují. To totiž sami nejsme ještě úplně vědomí, když tak jednáme. Postoupili jsme o kus cesty, to ano. Když to celé však prozkoumáme blíž, zjistíme, že i my tímto přístupem ubližujeme.

Nechme prostoupit soucit a lásku vším, co teď děláme. Pro všechny.