Život je série znamení vedoucích nás po naší osobní cestě

Tak jako všechna vyjádření a slova mohou mít mnoho různých významů, tak i to v nadpisu – nechme se vést. Jeden z významů je opakem toho, o čem chci psát. Někdo se totiž nechává vést až příliš. Existují lidé, kteří potřebují, aby je někdo vodil za ručičku až do smrti. Nikdy nedospějí natolik, aby se sami naučili rozhodovat, co je pro ně správné, a co ne. Potřebují neustále názory a rady ostatních, těch zkušenějších a moudřejších lidí, a protože je těch názorů nekonečně mnoho, nastává pak v jejich životě obrovský zmatek, který přechází do zoufalosti a skepse.

Já chci psát o těch, kteří vědí nebo tuší, že tím nejlepším rádcem a učitelem jsou si oni sami. Respektive život sám skrze ně.

…Pokud důvěřují sami sobě a naučí se poslouchat a řídit se znameními.

Jaká jsou ta znamení?

Vše se vždy ukazuje v pravý čas, to je potřeba si uvědomit. A pokud je žák připraven, učitel se vždycky najde.

Znamení se ukazují v pravý čas, je to něco jako nabídka příležitostí, které nám vesmír sesílá jako odezvu na naše touhy. Záleží pak jen na nás, jestli je využijeme, nebo ne. Ani jedno, ani druhé, není špatně. Jak říkám, všechno přichází tak, jak má, a tehdy, kdy má.

Znamení může být zdánlivě náhodný inzerát nebo plakát, který spatříme, a který přesně koreluje s tím, co právě potřebujeme řešit. Znamení může být to, že najdeme ten správný obchod po několika minutách bloudění ulicemi. Znamení je, když zalistujeme v knize a najdeme pasáž, kterou jsme nutně potřebovali k objasnění nějaké skutečnosti.

Znamení jsou ty malé okamžiky štěstí a radosti, že jsme ve správném okamžiku na správném místě.

Jak se naučit znamení vnímat

Největším nepřítelem vnímání znamení, který způsobuje, že jsme slepí a hluší k důležitým podnětům, je naše ego. To ego, které ještě nespolupracuje s námi, ale spíše pracuje proti nám. To ego, které si myslí, že je nejlepší a nejchytřejší a nepotřebuje nic a nikoho, kdo by mu radil, jak má co dělat.

Někdo uvádí, že je třeba zlomit své ego. Já si myslím, že je třeba se s ním spřátelit. Zamilovat se do něj a zároveň se jím nenechat utiskovat, soudit a přesvědčovat.

Na to neexistuje jednoznačný a zaručený návod. Je to proces, kterým je potřeba zdárně projít. Je to o víře, pozorování a ponaučování se z chyb. Je to o přání všimnout si znamení a následovat je. Protože ta znamení trpělivě čekají na každého.

Buďme ostražití a nechme se jimi vést.