Chyby jsou jen prostředkem k učení

Co pro vás znamenají chyby?

Někdo se tak zoufale bojí chyby, že se bojí cokoli udělat. Znamenalo by to totiž samozřejmě i možnost udělat chybu. Je to risk.

Přišel-li v dětství trest a zahanbení po tom, co jsme udělali chybu, začali jsme se cítit provinile a špatně. Neznamenalo to jen, že jsme udělali chybu, znamenalo to v tu chvíli, že jsme my celí byli chybní. Nic dobrého nevzniká z pocitu, že jsme chybní. Každý se snaží podvědomě tomuto pocitu zabránit třeba tím, že se potencionální chybě vyhne. Raději se o nic nepokusí. Kdo nic nedělá, nic nezkazí.

„Není větší chyby, než přestat zkoušet.“ Johann Wolfgang Goethe

Nikdy jsme nebyli chybní

Sami si řekněte, kolik chyb jste v životě udělali naschvál. Zjistíte, že jste ty chyby dělali v dobré víře. Možná vám někdo jen vsugeroval svůj mylný dojem, že jste byli chybní. Co když jste byli naprosto normální a pouze jste nesplnili něčí vysoké očekávání. Neschopnost překonat nastavenou laťku není chyba. Je nemožné chtít žít bez chyb. Chyby jsou přirozenou součástí učení se. A učíme se celý život. Chtít být bez chyb znamená chtít být dokonalý. Dokonalost v tom běžném chápání je nedosažitelná meta. Nikdo není dokonalý. Trestat se za chybu pocitem bezmocnosti, neschopnosti a méněcennosti je proto příliš tvrdé.

Všímáte si také, kolik zbytečného úsilí se někdy věnuje hledání viníka? Proč mají lidé tak velkou potřebu se soustředit na chybu, a ne na možnosti nápravy? Pomůže to něčemu, když ukážeme na člověka prstem s verdiktem, že to byla jeho chyba?

Chyby jsou jen zkušeností a ponaučením

Chyby jsou cenným pomocníkem, protože nám ukazují správný směr. Díky nim víme, jak to udělat příště jinak a lépe. Zkuste si představit, jak by se vám žilo, kdybyste si i po chybě zachovali pocit nevinnosti a sounáležitosti se sebou. Svět by byl stále v pořádku. V takovém světě by bylo bezpečné udělat chybu a přihlásit se k ní. Přibyla by jen motivace ke zlepšení. Motivace a zájem je právě to, co funguje. Kritizování, tresty a pocit viny ke zlepšení nevedou, naopak. Dovedete si představit, jak by to vypadalo, kdybyste přijali svou chybu dokonce pozitivně?

Když cítíme zdravou zodpovědnost za svou chybu a dokážeme ji v klidu přijmout, lépe ji můžeme napravit. A hlavně děláme nápravu s chutí. Staneme se tolerantnějšími i vůči ostatním a jejich chybám. S přijetím chyb se učíme spolupracovat, se sebou a s ostatními.

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *